Co je skauting?

SKAUTING je moderní výchovná metoda, pozitivní názor na život a zdravý životní styl...

Založení a význam skautského hnutí

Toto hnutí chlapců, kteří chtěli prožívat svůj život jinak, než tomu bylo dosud, se rozšířilo rychle a "samo od sebe" do celého světa... Děvčatům bylo asi moc líto, že jejich bratříčkové mohou prožívat v přírodě svá dobrodružství jako skauti, a tak v roce 1909 (opět v Anglii) vznikají první dívčí skautské oddíly, které se sdružují do samostatné dívčí skautské organizace. V roce 1912 zakládá u nás (ještě za Rakousko-Uherska) prof. A.B. Svojsík, náčelník pražské sokolské župy SOKOLA a člen Českého pěveckého kvarteta, českou skautskou organizaci a vydává základní dílo "Základy junáctví". Nad čsl. skautingem měl po celou dobu svého prezidentství oficiální záštitu (protektorství) první prezident ČSR T.G. Masaryk a později i náš druhý prezident Dr. Edvard Beneš.

Skauting je od svého počátku hnutí mezinárodní. Chlapecká světová skautská organizace (WOSM) má sídlo v Ženevě, dívčí světová organizace (WAGGGS) v Londýně? Všechny skauty a skautky na světě spojují základní myšlenky a cíle, vyjádřené skautským zákonem, heslem a slibem, které se v jednotlivých zemích od sebe jen nepatrně liší. Všechny spojuje myšlenka bratrství a sesterství a uznávání společných mravních hodnot, vyjádřené skautským zákonem a slibem. Skautská výchova má vypracovány zvláštní metodické postupy, které jsou známé jako skautská metoda. (Klikni na "METODY VÝCHOVY")!

Co znamená skauting, skautování ... ? Skauting, "skautování" znamená činnost a vlastnosti zálesáků, objevitelů, hraničářů - těch, kteří jdou vždy jako první. Znamená hledat, poznávat, obeznamovat se vším, co člověka obklopuje, v praktickém životě i v přírodě. Znamená opatrné hledání cesty, která skauta dovede k pevnému charakteru, k tělesnému i duševnímu zdraví, ke zručnosti, šikovnosti pohotovosti a připravenosti poradit si v každé neobvyklé situaci.

Cíle skautingu

Zjednodušeně je možné je shrnout do těchto čtyř bodů: 1. Výchova charakteru mladého člověka. 2. Pěstování zručnosti a osobních zájmů. 3. Duševní a tělesné zdraví a síla (zdatnost). 4. Hluboké pochopení idey služby, k aktivnímu projevování lásky k rodině, k lidem kolem sebe, své obci, k vlasti a k přírodě.
Zakladatelé skautingu


Američan Ernest Thompson Seton a Angličan Robert Baden-Powell. E.T. Seton - filozof, lovec, malíř, romantik, největší mezi znalci původních severoamerických Indiánů, spisovatel příběhů ze života volně žijících zvířat; B.Powell - psycholog, voják toužící po míru, realista, zakladatel světového skautského hnutí. První dal skautingu zálesáctví, romantiku, prvky soběstačnosti a primitivismu; druhý dobrovolnou sebekázeň, moderní rytířství a občanskou výchovu. První kladl mládeži za vzor Indiána, druhý s přírodou sžité chlapce afrických přistěhovalců - Bury, proti kterým byl nucen jako anglický voják bojovat(!). Seton hlásal lásku k přírodě, Baden-Powell ji doplnil láskou k lidstvu, myšlenkou světového bratrství a míru. Tak se ve skautingu střetly odvěké snahy o zlepšení přístupu vychovatele k vychovávanému a o přenesení této tvořivé činnosti do přírodního prostředí. Tak se skauting stal systémem, který vhodně doplňuje školu a jehož hodnota je v tom, že vychovateli dává široké možnosti uplatnit iniciativu a formy a
metody přizpůsobovat místním poměrům a individuálním potřebám kolektivů. Nemá totiž svazující dogma, ani zkostnatělé předpisy. Má jen jeden smysl a cíl: formou velké hry vychovávat z chlapců a dívek slušné lidi, věrné své vlasti a oddaných světovému bratrství mladých lidí dobré vůle. K zakladatelům světového skautingu E.T. Setonovi a Baden-Powellovi si čeští a slovenští skauti s úctou přiřazují ještě třetí mimořádnou osobnost - prof. A.B. Svojsíka, zakladatele čsl. skautingu, který výchovný systém obou prvních doplnil podněty z českého kulturního prostředí a jako první podepřel skautskou výchovu poznatky současné pedagogiky, psychologie, fyziologie a medicíny tím, že získal k odborné spolupráci přední české vědce z těchto oborů.

Skautský duch

Skautský duch pramení ze slibu, zákona, hesla a z celkového života v složkách hnutí. Udržuje se přesvědčením skautů a skautek o správnosti programu hnutí a vědomím, že miliony skautských bratrů a sester na celém světě smýšlejí a cítí stejně, a to upřímně, z vlastní vůle a bez jakéhokoliv nátlaku. Přitažlivá činnost. Skautská metoda výchovy využívá přirozených sklonů dětí a mládeže a snaží se uskutečňovat takové činnosti, které je zajímají. Skautský vůdce či vůdkyně mají "nasloucháním" a, dotazy zjišťovat, které činnosti a potom přezkoumávat, do jaké míry jsou vhodné a výchovně cenné. Při tom vůdcům pomáhá i četná skautská literatura a příručky, které však pochopitelně nemohou obsahovat všecko. Moderní doba přináší nové podněty a možnosti a skautský vůdce má být i v tom nakloněn současnému vývoji a potřebám doby.

Život v přírodě

Je základním požadavkem skautské metody. "!Skautování" znamená činnost a vlastnosti zálesáků, objevitelů, zvědů...., které jsou vázány na přírodu. Skauting se nezrodil v místnosti a místnost proto nemůže nahradit přirozené prostředí, které je pro vývoj dětí a mládeže nezbytné - volnou přírodu. Klubovna je pro oddíl sice nutná, ale pravým skautským prostředím jsou a vždy zůstanou přece jen pole, lesy, louky, hory - volná krajina

Skautská zdatnost

Dorůstající hoch i děvče chce pociťovat, že dělá pokroky v šikovnosti a v získávání znalostí a praktických dovedností. Tomu, aby si děti mohly své výsledky ověřovat, slouží systém stupňů skautské (také vlčácké, světluščí) zdatnosti tím, že získávají nejdříve odznak nováčkovské zkoušky, pak prvního a druhého stupně. Tyto postupné kroky umožňují chlapcům a dívkám celkový růst a rozvoj osobnosti, protože obsahuje složku ideové, mravní a občanské výchovy, důkazy tělesné zdatnosti, praktické znalosti a dovednosti, a to podle svých schopností, věku a pohlaví. Po složení nováčkovské zkoušky se hoši i děvčata všech věkových stupňů mohou věnovat i svým zálibám - koníčkům a získat odznaky za speciální znalosti a dovednosti - získávat odznaky za "odborné zkoušky"- odborky.

Družinový systém - klíč k úspěchu

Úkolem skautského vůdce je stmelit několik chlapců (dívek) do dětské party - družiny stálých kamarádů pod vedením jednoho z nich, protože to odpovídá přirozené organizaci dětských kolektivů, jejichž členem se chce každé dítě chce stát - nikdo nechce být mimo takové klubko dobrých kamarádů. Chce v něm hrát i určitou, a to co nejvýznamnější roli. Toho se ve skautské družině využívá k rozdělení úkolů a odpovědnosti tak, aby celá družina jako celek úspěšně pracovala. Vedoucí družiny (rádce) musí být ovšem na tyto své úkoly v družině připravený a musí být vůdcem oddílu soustavně řízen k dosahování skautských cílů. Skautská družina je i osvědčeným řešením požadavku individuálního přístupu k členům oddílu, protože v kolektivu 6-8 členů umožňuje pracovat s každým chlapcem nebo dívkou zvlášť, osobně je sledovat, povzbuzovat a pomáhat v jejich osobním rozvoji.